Postupné zastavování krajiny doprovázené stále se zvyšujícím podílem nepropustných ploch (komunikace, střechy budov atd.) na úkor propustné půdy negativně ovlivňuje přirozený koloběh vody. Srážková voda (tj. dešťová voda a voda vzniklá táním sněhu) se již nemůže v dostatečné míře vsakovat do půdy a obnovovat zásoby podzemní vody.

Místo toho odtéká po zpevněném povrchu povodí do stokové sítě nebo do vodotečí a stává se jednou z příčin lokálních záplav. Zároveň se půda v zastavěném území nadměrně vysušuje, vegetace hyne a tím se mění i mikroklima (sušší vzduch, větší množství prachových částic ve vzduchu apod.).

Existují však možnosti, jak tuto situaci alespoň částečně napravit, a to přijetím opatření na jednotlivých pozemcích. Srážkovou vodu lze totiž pomocí různých zásahů vracet do přirozeného koloběhu vody. Nejzákladnějšími typy opatření jsou zařízení na vsakování srážkové vody a přeměna původně nepropustných zpevněných ploch na propustné.

Do kategorie ploch s propustným povrchem můžeme zařadit např. štěrkový trávník, povrch ze štěrku nebo kamenné drti, vegetační tvárnice, dlažbu se zatravněnými spárami, porézní dlažbu nebo plastové zatravňovací tvárnice (rošty), propustný asfalt a beton. Plochy s propustným povrchem vedle své primární funkce (zpevnění půdy, parkování aut apod.) umožňují v daném místě odvod a zasakování dešťové vody a tajícího sněhu a rovněž snižují hlukovou zátěž oproti konvenční dlažbě díky vyšší poréznosti.

Základní druhy povrchů se liší použitým materiálem, nutností údržby nebo možným způsobem využití. Plochy s propustným povrchem dokáží infiltrovat 50-80 % vody v závislosti na druhu povrchu, intenzitě srážek, podloží, sklonu svahu, frekvenci údržby apod.

Propustné povrchy ve městě poskytují z hlediska ekosystémových služeb celou řadu užitků, které mají vliv na kvalitu života ve městech. Hlavní užitky přináší tzv. regulační ekosystémové služby, mezi které je řazena:

• retence srážkové vody a regulace odtoku (propustné plochy mají retenční a akumulační schopnost do výše 50-80 % množství srážek – čímž zároveň přispívají k regulaci povrchového odtoku a zmenšení problémů lokálních záplav);
• zvyšování kvality vody (propustné povrchy filtrují některé polutanty (těžké kovy), jako jsou např. měď nebo zinek, a to až o 85 %;
• regulace teploty a mikroklimatu (snižování teploty prostředí výparem vody vegetací; snižování efektu tepelného ostrova města);
• protihluková funkce (některé typy propustných povrchů ve městě snižují hlukové znečištění díky zvýšené pórovitosti povrchu ulice);
• protierozní funkce (především oproti nezpevněným povrchům).

Propustné plochy ve městě mohou také regulovat spotřebu energie (nižší objem vod v čističkách snižuje spotřebu energie) a zároveň přispívat k úspoře nákladů za budování nepropustného povrchu (asfaltu) a kanalizace.

Co můžete udělat my sami

Zasakování nebo využívání dešťové vody na vlastním pozemku má velký význam už dnes a v budoucnosti bude ještě důležitější. Proto je nutné začít pro to něco dělat, zvláště když se to v mnoha ohledech vyplatí, v neposlední řadě i přímo vám finančně. Některá opatření na přeměnu zpevněných ploch a zasakování dešťové vody se do jisté míry dají realizovat velmi jednoduše.

Možná, že i vy máte na svém pozemku zpevněné plochy, které přestaly plnit svoji původní funkci nebo k jejich původně zamýšlenému využití ani nedošlo. Zpevněné plochy, které už neplní svoji funkci, by měly být přeměněny na zelené plochy. Tento proces se nazývá „zpropustňování“, tedy přestavba nepropustných povrchů na propustné.

Tím, že se aktivně zapojíte a budete přeměňovat zpevněné plochy na zelené:

• pomáháte dešťové vodě, aby se zasákla, resp. vypařila na místě,
• vracíte půdě její přirozenou funkci, tj. stává se opět součástí ekosystému,
• zhodnocujete a zkrášlujete svůj pozemek ozeleněním, popřípadě se radujete ze zeleniny, kterou jste si sami vypěstovali,
• šetříte za poplatky, které se dnes na většině míst za odvádění dešťové vody vybírají.

Popřemýšlejte, které nevyužívané zpevněné a zastavěné plochy byste mohli zazelenit. Mohou to být kupříkladu:

• již nevyužívané odstavné plochy nebo parkoviště,
• příliš široké nebo nepoužívané cesty,
• zpevněné předzahrádky,
• zcela zpevněné dvory.

Náklady na vytváření propustných ploch závisí na zvoleném druhu propustného povrchu, stávajícím využití daného území, skladby a sklonu podloží.

Přeměňte nepotřebné betonové, asfaltové nebo vydlážděné plochy na zeleň s květinami, stromy a keři!

Článek připraven s využitím zdroje: http://www.opatreni-adaptace.cz/